Důvěřuj noci.

Důvěřuj slepecké holi,
noci v tobě,
čas chybí ke štěstí,
lemuje životy,
proč vůbec žiji,
i smrt je zde řešení,
padá zedník s lešení,
patové vztahy,
nejisté nemoci,
nemůžeš pomoci,
vezmi mou dlaň,
to jediné má smysl,
cítit doteky,
člověka čistého,
se srdcem přes celé tělo,
aby se do něj vešla všechna bolest,
co cítíš v ukrutné samotě,
z chleba se staly kameny,
manželství bez ženy,
změnilo lásku na všeobecnou.

Pat je snad ve všem,
co k rozhodnutí zbývá,
oranžové je Slunce,
ví že chvilka zbývá.

Pojďte ke mně všechna srdce,
půjdeme spolu na vysokou horu,
co vrcholek je v oblacích,
zabalte srdce do vaku,
pro dobu bivaku,
cesta bude ledová,
možná budou i střílet,
pekelný výlet začíná početím,
musím se vrátit na vysokou horu,
nikdy už nespadnu,
za lidmi dolů.

Staříci bez síly,
oči o to zářivější,
dokáží se usmát,
opřeni o slepeckou hůl...

To je již dospělost.

Já nejsem dospělý.