Lesem nelesem

Jde lesem nelesem s hlavou plnou myšlenek
Nebojácná silná Elén… ale jenom na venek.
Proč jsi mne vyhnal v noci ven?

Teď v očích noc a v hlavě stín
mám
jak lesem běžím namoklým
zapomínám…

… na bezpečí lidských ruk
… na mámino pohlazení
Jsem tu jen já a soumrak ve mně
a v hlavě hukot – nikdo jiný

Jde lesem nelesem se srdcem na pomníku
bojácná malá Elén s tisícem otazníků.
Proč jsi mě nechal jít?

Teď v lese déšť a ve mně mráz
do žil řeže
vlhký měsíc se utopil
v nedůvěře…

…nevěří hvězdám
…nevěří noci
On umírá, já toulám se
a oba bez pomoci

Jde lesem nelesem ze vzteku opilá
divá raněná Elén , jíž nikdo nehledá
Proč jsi říkal, že to neudělám?

Teď jen mrtvolný les je svědkem
života
a do duše se vkrádá
podivná prázdnota

…kde jsi?
…kde jsem?
Líbám tě , miláčku
…umírám s lesem.