Neberte mě vážně
Neberte mě vážně
Sfoukávám svíčku,
se slzou na víčku
jako každý rok
kolik už odříkal jsem slok?
A s každým malým krůčkem v před,
poznávám že cesta je jen mlhavá
a osud, čas, vírá má a láska, tady a teď,
si se mnou jen pohrává.
A myšlenky mé, uvězněné v nekonečných smyčkách,
se pohybují v před jen ve zpětných kličkách.
A chvíli jsem a chvíli jako bych snil,
Pro někoho zajímavý, pro někoho příliš pil.
A duše má, mysl, inteligence, nechme být,
chce se před tím světem skrýt,
protože jak se k budoucnosti hlásím
tak se sám v sobě ztrácím.
se slzou na víčku
jako každý rok
kolik už odříkal jsem slok?
A s každým malým krůčkem v před,
poznávám že cesta je jen mlhavá
a osud, čas, vírá má a láska, tady a teď,
si se mnou jen pohrává.
A myšlenky mé, uvězněné v nekonečných smyčkách,
se pohybují v před jen ve zpětných kličkách.
A chvíli jsem a chvíli jako bych snil,
Pro někoho zajímavý, pro někoho příliš pil.
A duše má, mysl, inteligence, nechme být,
chce se před tím světem skrýt,
protože jak se k budoucnosti hlásím
tak se sám v sobě ztrácím.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
no nenapsal jsem to teĎ ale chvíli po narozkách, měla to být metafora toho že jsem zase starší :)
05.03.2009 21:22:00 | Myff
děkuji moc za komentář,udělal mi velkou radost.docela bych ráda,aby sis přečetl i mojí úvahu,protože tvůj názor beru víc než názor jiných,neznalých.
jinak tvoje báseň,jak už skoro každá,je velice povedená....jen se ptám,jak to,že sfoukáváš svíčku?
04.03.2009 14:57:00 | airelle