Chtěl bych jako poprvé
Chtěl bych jako poprvé
Anotace: Kamarád Marek Orko Vácha píše ve své knize o ženě, která má poruchu pamněti takovou, že se dívá na vše pořád znova a znova v úžasu prvního seznámení. Nikdy jí nic nezevšední. V jistém slova smyslu je to dar.
třeba o té co se jí říká
Slzičky Panny Marie
a křehce žasnout
nad tou krásou
jako bych ji viděl poprvé
nevědět nic o horách
o pramenech v hlubinách
a nevědět nic o strachu
vpitém až do krve
nevědět nic o nebi
a žasnout nad tou modří
nevědět nic o lidech
a žasnout jak jsme dobří
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
nevědět nic o tvé básni a pokaždé ji číst s takovým chvěním,jako poprvé...
07.03.2009 00:57:00 | prostěholka
možná je dar dívat se jako poprvé, ale v něčem se mi to zdá být dost obtížné. Představ si svou milou a ráno by nevěděla, kdo jsi?
05.03.2009 23:49:00 | ni.va
Krásně vystupňovaný závěr, kdybych neznal tvé jméno, asi bych ji nedočetl, ale nebijte mě proto, jen času mi chybí.
04.03.2009 16:30:00 | Zasr. romantik
Velice zajímavý názor! Někdy by to určitě stálo za to, ale na druhou stranu...
Každopádně je fakt, že už si málokdy najdeme čas na to, abychom se kochali okolním světem. A to je vážně škoda! ;-)
04.03.2009 14:53:00 | Anita Buchtová
já bych to nechtěla,uchvátí mne dobrota a krása pokaždé a mezi uchvácením si žasnu,,,hezká básenka
04.03.2009 14:18:00 | takova
hm hezký
ale dle mého je mnohem víc,
vědět mnoho z toho
a přesto dál nepřestávat žasnout
a vidět tu krásu
04.03.2009 13:28:00 | Romana Šamanka Ladyloba
ty jo, ta poslední sloka se mi líbí... (ty předtím taky, ale ta poslední je síla)
04.03.2009 10:57:00 | JA.RO.
báseň se mi moc líbí, ale já nevím, jestli se té paní tolik líbí žasnout, když vlastně musí žasnout pořád
04.03.2009 09:35:00 | Markéta Hl.