Noční let

Jako kometa,
která se mihne večerní oblohou,
já zmatena,
vnáším se pod ztracenou kontrolou.

Plachtím se vzduchem,
myšlenky proudí hlavou,
se zatajeným dechem,
letím vpřed plnou parou.

Tahám za záchranou brzdu,
netuším kam couvnout,
svému letu utáhnu uzdu,
nemohu se však ani pohnout.

Je čas na návrat,
našla jsem lístek zpáteční,
přepadla mě však závrať,
byl mi tudíž zbytečný.

Neznám návod k použití,
není to halucinace,
jak se z blouznění vymaniti,
může za to špatná navigace.

Ocitám se bez orientace,
hodil by se kompas,
ztrácí se i gravitace,
prožívám velký nesnáz.

Upadám do temnoty,
opuštěna tmou,
v přestrojení komety,
proplouvám večerní oblohou.