Obraz

Zmalován pastelkami
usnul jsi navždy v křesle.
Kresba zatím ve stojanu trčí,
má to býti dílo, jen dílo tvé,
co ji však nedokončil.
Nemohl jsi,
zlomil sis srdce,
to srdce tvé, co tě živí.
Nepřítomný pohled,
pastelky po zemi
a mezi nimi lahvička jedu.
Zamiloval ses do svého díla
tak moc, že tě to zabilo.
Tvé oči nepřítomně hledí na to dílo,
to dílo co již nikdy nedokončíš.