Zastavení
Zastavení
*
Dnes ke mně promluvil vítr.
Aby mi připomněl,
jak hloupě a pošetile se trápím
pro věci neměnné.
Můj kraj voní hlínou
a sluncem
a sladkými trsy hroznů.
A chutná jak mešní červené.
Jak dlouho jsem se nedokázala nadechnout ...
... až dnes.
Nikdo a nic mě nevytrhne.
Nikdo a nic mě nezlomí.
Mám kořeny pevné a silné jako ta vinná réva.
Komentáře (34)
Komentujících (33)
Doporučit
Tisk
Koukám, že už jsem ji četl, ale dobré věci se nechají číst
i víckrát. Přiznám se, že ten kraj sladkých hroznů Ti
závidím, ale zase na druhou stranu tu poslední sloku
ze srdce přeju. Škoda, že nepíšeš častěji.
20.11.2010 20:40:00 | ota.pé
Přesně tohle je pro mě ta pravá poezie. Nádherné dílo, plné očekávání, tužeb jemností. Klaním se...
12.10.2010 22:15:00 | chroust17
super... člověk je někdy až příliš zahleděn sám do sebe a zapomíná se koukat kolem...
01.05.2009 11:03:00 | Stoneman
skvostné, mám ráda v básních vyřešené trable .Obohacuje to nejen autora, ale hlavně uklidňuje čtenáře
27.03.2009 14:06:00 | Marfuša
Ahojky...Krásná básnička...Spojena se zemí...a životem. Nádhera, tleskám a plesám nad tvým poselstvím...
ST
24.03.2009 17:14:00 | Isobel
Taky se tak vždycky důležitě cítím a pak zas další ťafka a hryžu si nehty nanovo...:-)))
23.03.2009 11:09:00 | Žqáry
Velice silné opojení!Z básně jde cítit něco hezkého, nepopsatelného!Za ST!!!
19.03.2009 12:41:00 | Mounkey
..miluji, když je v promlouvání zachycena ta vteřina uvědomění si..moudrosti..a čehosi nepolapitelného (nutícího k přemýšlení)..
a to všechno tohle dílko MÁ!!
díky
19.03.2009 09:20:00 | šuměnka
Myslím, že jsi to tou básní vyjádřila moc hezky a povedeně! Dávám ST! :)
17.03.2009 18:02:00 | Anne Leyyd
Nádhera a protožes lepší jak já, přidal jsem ti za trest bodík, ale zkazil jsem ti čistou padesátku, což se omně nadá zdaleka říct
17.03.2009 17:17:00 | Kars
taky u nás hodně fouká, každý ale může slyšet jiná slova a to je právě krásné nesdělitelné tajemství
17.03.2009 11:37:00 | ni.va
Všem kdo se postaví, když srazili je na kolena, tomu jen úcta a obdiv je vlastnost jménem přiřazena...
16.03.2009 14:06:00 | BARBYE
Jsi zena a velmi silna preji Ti mnoho stesti a vytrvalosti.Moc krasne jsi vse vymalovala.
13.03.2009 16:29:00 | carodejka
někdy nás někdo může zlomit
ale my stejně budeme zase růst a vyrosteme ve velký strom
protože člověk a vše co znamená se těžce zabíjí
i když jsme tak křehcí někdy
a někdy zase silní a drtíme vše co s námi chce bojovat
jsme to prostě my :)
11.03.2009 01:05:00 | blue
...předpokladů pro správné zakořeněnní je mnoho, ale ten základ si už našla :o)
10.03.2009 18:48:00 | kikis
ten verš - pro věci neměnné...jak mešní červené, je úchvatnej. Celkově je tvoje báseň lehounká a velice zdařilá.
10.03.2009 10:06:00 | René Vulkán
... mo vida, jak ti to de ...
člověk někdy nepozná co je, a co je v něm do konce života ...
***-... jedině životní průšvihy tento proces dokáží urychlit ...
a pak člověk buďto prozře, ... a nebo ho to zničí ...
/ většinou ale když ten karambol nebyl dostatečně silný ...:-)) /
09.03.2009 18:01:00 | HarryHH
Stejně tak sladce a omamně jako to mešní víno a ty hrozny
zní tvé dílko.Díky.:o)
08.03.2009 20:12:00 | ota.pé
Krásně napsaná a povzbudivá, taky jsem se včera z lesa vrátila nadšená
08.03.2009 18:31:00 | Markéta Hl.