Pohled z galaxie

Za svitu petrolejových lamp
oddávám se mámení nové planety,
letím si mléčnou dráhou
pronásledována černým okem,
slepá osvěta přízračné oázy
nevšedních krás
-(odkud pocházíme?)-
potřebujíc k žití křídla opory
zatracení lidských nevolí
bolest, jenž srdce nebolí.
Země je navlhlá
ztěžklá slzami provinění
kyselým deštěm hříchů
okamžiky, jenž vynalezly pýchu,
pevniny odumírajíc
mozkovou kůrou
...zhasínám lampu,
plynu do ztracena
hvězdnou galaxií,
-(kde končí?)-
tam, kde Země je němá krása...