Lehkost nelehká

Pavučinou usoukaná cesta,
noha bosá hledá cíl.
Ty nejsi právě holka z města,
chtěla jsi život, hledáš mír.
Alej tulipánů svítí do daleka.
Odcházíš od něj k ránu, sama.
Jen nadechnout se, nezalykat.
Prázdnota duši tvou ničí.
Drtí ji křehkou v prach.
Zběsilost v srdci tiše ti křičí,
Tak vstávej, potlač svůj strach.
Zkrvavený já teď sbíráš z prachu.
Stavíš jej na tvrdou zem.
To bylo bezmoci strachu,
tedˇ odvaho pojď, vem si mě, já tu jsem.
První krok vždycky zabolí.
Rána pod pás se ti vryla.
Tys měla jich hnedle několik.
Už nechceš žít, jak si žila.
Tak vykroč, znovu polož krok,
tam kam tě život stlačil.
Pokus se marně o pokrok, krok sum krok.
A pád.