Otisky stop
Otisky stop
tiše promlouvá do noci
stejně jako sněhové vločky
jemně dopadající na zem
pro čistý notový list
ranních trylků ptačích stop...
Závoj tmy končícího dne
doprovázený kapkami deště
bubnujícími do ticha noci
dýchl na víčka hedvábný sen
pro nesmělou myšlenku
čtenou z odcházejících stop...
Vánek hladí odhalenou kůži
s pramínky vlasů si jemně hraje
do nich šeptá svá vyznání
zahalená nedotknutým tajem
pro duši, kde zůstanou
pískem zaváté obrysy tvých stop...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Zajímavé, jaké asociace v člověku obdařenému básnickým střevem vzbudí Tvé něžné verše...
Sám se někdy nezmůžu na jednu myšlenečku, jediný pocit, a pak najednou je jich tu celý ohňostroj...
Omšelá lampa pouliční,
ten tichý svědek šťastných dní,
jež z minulosti náhle vyční,
když ponoříš se v zpomínky...
Když ptačí trylek časně ráno
Tě k realitě vrací zas,
řekneš si jenom: " Nevídáno!"
Večer si půjdu lehnout včas...
Mr. Dream ke mně opět přijde,
prožiji chvilky radosti,
na nebi snů mých hvězda vyjde
"pro potěšení, pro štěstí..."
Kéž stopy smutku vítr brzy
zahladí prachem polních cest,
nemysli na to, co Tě mrzí,
jen to krásné nech v mysli kvést!
Pramínek vlasů odhoď z čela,
ozdob se něžným úsměvem,
pak zašeptej mi, co bys chtěla,
co vzbudí radost v srdci Tvém!
A já se možná vynasnažím
zážitků krásných diadém
dát duši Tvé a hebkým pažím
tu Něhu, jaké schopen jsem...
14.03.2009 19:47:00 | Kozoroh 1
Hezké vyjádření i verš krásně čtivý.
Ty stopy nám drahé ani čas nezavane.
12.03.2009 21:22:00 | s.e.n