Chvíle zapomnění

Pomalu kráčíc
na horu voňavou
necítíš jizvu bolavou

aspoň na chvíli

máš možnost zapomenout
na zkázy světa

utopit okamžik trápení

je to jak v mámení
opojení čajového lístku

na padrť topíc
druhý konec světa

zvláštní

zapomínám na čepel
smáčenou krví
na dny
kdy vše se rázem zmrví

bolavé uvolnění
záplatou na smutek

dává mi možnost

pohupovat se srdcem
na životě
čajového lístku

cestou však na vrchol
kolko stop spatříš

víš komu patřily

přesto je míjíš
- s radostí -
upřímnou

počítám semínka
z čajové chvíle

(to není marnost...
...ale chvíle radosti)

která
mě po chvíli
na čas
zas
..opustí

z vrcholu padám
na dno

do vyschlého
hrnku reality

Jdu z vrcholu
zpět...
...na svět

snad potkám
alespoň

voňavý květ

-bez květu

za sebou
stopy
zametu

- - - pusto bez spravedlnosti

(...)