Dopis

Lásko píšu ti tento list, za svitu svic.
V ústech tolik slov na papíře nic.
Pár dlouhých dnů uběhlo,
Už nepočítám je snad jsou to dny snad měsíce.
 
Roky vzdálené jako ty sama.
Na knihy dopadl prach
Někdo řekl, že jsem vrah.
 
Kytice tvá uvadla,
přesto na stole pořád stojí,
voda se vypařila. A ta drobná vůně
zmizela.
 
Zas kdosi obrátil se v prach.
A pořád tvrdí, že jsem vrah.
Nechci být sám, volám tě ke mně.
 
Inkoust v kalamáři vyschl zas
Na papíře pár slov pro tebe.
Nevím co psát mám.
Myšlenky a slova nevyplněná.
 
Na papír dopadá jasný svit těch svící.
Jak na lid ve skalách dopadá strach.
Strach ze mě, z toho že jsem vrah.
Nemůžu být sám tak přijď ke mně.
 
Poslední slovo jsem napsal,
teď jdu zas tam.
Doufám, že tento list dostaneš.
A já už nebudu sám.