Dorián

Nechával si často o něm zdát...
Marně míchal barvy v představách...
Život slepený ze samých ztrát,
sobě sám se líbit přestával...

Kdekdo z nás má uvnitř svého Doriana Graye,
kdekdo z nás chce, aby čas už zůstal stát.

Jen obraz stárne sám
v opojném šeru silných vín (si lžou...)
Ústa se křiví tíhou vin.

Cesta k sobě bývá složitá...
Kam a jak chtěl kráčet dál?
V každém zklamání ze svých snů procitá
- jakoby dosnít se je bál.

Kdekdo z nás má v sobě svého Doriana Graye.
Kdekdo z nás chce, aby čas už zůstal stát...

Jen obraz stárne...