Lásko nemáš zač

Tvé oči a tvá slova,
tolik bych se tě chtěla dotýkat znova a znova.
Teplá krev a nůž v ruce,
otočilo se to tolik prudce.
Milujeme se a zraňujeme,
žijeme a umíráme.
Jsme oba nocí,oba denem,
co chceš to si ze mě vem.
Bludný kruh a hluboká propast,
nevím,zda by nebylo lepší tu šanci propást.
Nechci tě dostat ale z halvy ven,
jsi můj svět a já se topím v něm.
Láska už není smích ale pláč,
já ti děkuju a ty mi říkáš"Lásko nemáš zač."