Všechny mé nejara

a ptáci v letu se domáhají
práva na spravedlnost

hnědá pole
mezi lednem a nejarem
probouzí neklid
zahalen v podzimových záblescích

ulice,
jimž po kůži
šlapou cizí nohy
-v neděli ráno si
letadlem do Londýna povezou páteční kocovinu

možná skrýváš se mi ve stínohře světel,
která ze střechy se zahradou nová vypadají,
ale v salsovém rytmu kolem mě protančíš
až k padacím dveřím undergroundu
zapadneš, v záři malovaných šerp, letošních maturantů
zatímco já se tě budu snažit vyčíst
z jízdního řádu
-sakra, tramvaj s tvým jménem už má zase výluku...

a až ráno budem čistit okna
slunce nerozptýlí včerejší napětí
ani až nabídnu ti své ochrnuté srdce
to řeknou, že v okruhu sta mil hledám marně

pak budu psát papíru
jak ptáci odnášejí
polozbytky lásek
po hnědých polích
vstříc všem mým nejarům...