..Deník života..

Inkoustem píši do deníku života,
Zajímalo by mě,
zda na další stránce něco ztroskotá.

Sešit obsahujíc stran nekonečných,
Na začátku se v něm píše
O prvních zubech, o těch mléčných.

Listy deníku stárnou jako má duše,
Jednou se namočily do vody,
Trochu vrásek přibylo na tváři z oné kuše
A rozluštily se životní kódy..některé.

Párkrát se písmena rozmazala,
To víte,
Paní prodavačka lhala,
Když mi inkoust prodávala.

Mám popsaných pár stran,
V nich hrstku černých vran,
Takových těch nebezpečných a umouněných dam.

Zítra otočím stranu a začnu psát,
..Ale netuším o čem tentokrát..
Nejsem..osudem.

Píši neustále….

Ale jediné, co vím
Je,
Že mi jednou dojde inkoust
A prodavačka bude k nedostižení,
Tak potom se až uvidí..

..Co mému deníku řeknou..“lidi“?