Obal

°

......

na stráni s výhledem na okolí
zahalující se do tváře minulosti,
v přízemní těžké skutečnosti,
usedám ve vší nevinnosti

tápám nad věcmi všedními,
nespatřím, co je před nimi,
: snad pravda, či lež?

-kdo ví-

V srdci meč! Však krev netryská,
z komínů valí se kouř - červený...
hřejíc bolest nenávisti
bodajících zraků

jenž sledují mě
pohupujíc se z kudrnatých
mraků..

,a pláčou´

nad sebou samými - jen tak,
že nemůžou už ubližovat
-beztak- (???)

chladne mi tělo,
asi lásku něčí by chtělo,
či objetí,
co zbavilo by...Prokletí...

(zimnice)*

vypuštěná...
jen obal po mne zůstal...

Obal
*na odpadky*

kolem stráně...

jež tam poházeli
plačící ověčky...

......

°