Krása není spása

Viděla jsem holku,
měla krásné vlasy.
Oblečení na jedničku,
svůdně mrkající řasy.
Co je tohle za holčičku?
tenkrát řekla jsem si.
To jsem ještě netušila,
že tohle jsem já……

Ta dívka stala se mi vzorem
a já vyrukovala s jedním názorem.
Nejsilnější na světě je krása,
na co chytrost,
to není žádná spása.
Mrcha jsem se rozhodla být,
ledový srdce brzy mít.
Ničit srdce odchozím,
nesvádět jen tak na rozích.
Nebejt šlapkou,
jen královnou krásy.
Ten sen splnil se mi,
nebyl správnej asi…

Myslím, že jsem dospělá
a mrcha bejt můžu.
Pár věcí jsem pochopila,
není správný ničit srdce mužů.
Ale mě to baví,
na tom svět se staví.
Dělat věci podle svýho,
využít i kluka posledního.
Vím, co to s nima dělá,
když je po nich holka divá.
ale pak to svědomí,
mrchy si to neuvědomují.
Ale sou z nich chudáčci,
pro mě bezvýznamní chlupáčci.
Tenhle už tu byl,
chci tohodle dalšího.
Byla by to ostuda
nemít zase jinýho.
Přímo trest pro moji pověst.
Pověst nedobytné dívky,
dívky s dlouhýma vlasama.