Báseň o básni

Báseň o básni

Sedím a přemýšlím nad slovy této básně,
vlastně je to těžší, než se zdálo.
I když by si srdce mé báseň přálo,
ve skutečnosti není příliš rádo.

O čem by měla nejspíš býti?
Aby lidem přinesla potěšení, radost, úsměv na tváři,
až když se nad obzorem polární kruh rozzáří,
užasnu nad tou neskonalou září.

Slova se mi těžko hledají,
i když člověk co hledá, nachází.
V hlavě mé děravé se snažím pátrati,
dočkám se však jen závrati.

Proč si lidé stále myslí, že báseň má svůj pevný řád,
za každé slovo, každý veršík, by měl být lid velmi rád.
A když slůvka nesouzni, hodlá někdo vyslovit,
ať nebojí se ničeho, nebojí se projevit.

Každý člověk, muž či žena,
měli by mít názor svůj.
A za tímto názorem,
si státi stůj co stůj.