Proč je to takhle?

Proč je to takhle?

Když se ráno podívám s okna,
Oko mé je pohoršeno.
Co to vidím? Je to možné,
Nevěřím, že to došlo tak daleko.

Lidé sobě všichni rovni,
Kruté války spolu vedou.
Avšak že život ostatním kazí,
Nepřipustí si ani jeden z nich.

Bohatí se nad chudé povyšují,
Chudí boháčům závidí.
Nikdo nevidí podstatu věci,
Nikdo na ní nemyslí.

A v tomto světě žijeme,
Ty u boháčů a já u chudých.
Co nás spojuje? A víš že nevím?
Možná touha, pravda jen.

Já jsem holka z malého města,
Ještě pořád studuji.
Ty jsi někdo, jsi výjimečný
A stoupáš pořád vysoko.

Někdy si říkám, jak je možné,
Že někdo má a někdo zase ne.
A taky vím, že některé věci,
Mi budou i nadále zapovězeny.

Lidé se diví, že tohle píši,
Že neužívám si života.
A já jim říkám, že mi to nejde,
Bez toho pravého člověka.

Prý sem hezká, milá, hodná,
Ale k čemu tohle vše.
Když nesmělost a ostych brání,
Navázat nějaký vztah.

Když už někoho poznám,
Je mi velmi sympatický,
Skončím to vždycky stejně,
Jenom velkým kamarádstvím.

Chtěla bych vědět, proč je to takhle,
Proč není svět jinačí?
Proč se lidé vraždí, proč se nesnáší.
Mám moře otázek a mál odpovědí.