Neskutečný sen

Zdá se mi to jak bláznivý sen,
jsi ve tmě světlo – bílé a jasné,
vážně jsi opravdová, nejsi přelud jen?
na skutečnost je to příliš krásné.

Štěstí mne radostně vějířem ovívá,
zavadilo o mne a od těch dob drží se mě,
jeho strůjcem je dívka, jež zelený šat nosívá
drž se mne prosím dál, navždy a pevně.

Pokud se tento sen stane i skutečností,
lásky se budeme držet, zničíme zbytečnosti,
vždy rád si vzpomenu na prvotní sen.

Zvědavě zkoumám tvůj pohled zasněný,
jsem z tebe stále ještě trochu omámený,
stále se tiše ptám – nezdáš se mi jen?