Zvláštní sen

Na slunečních paprscích se tiše k zemi snáší, do srdcí všech novou naděj vnáší. Stříbřitá pírka jasně se lesknou, z dálek teď slyším písničku tesknou. O světle slunce a deštích z podzima, o malém ptáčku co v keři usíná. O zlaté věži v níž princezna spí, o princi vznešeném jež polibkem ji probudí. O městě ze stříbra, o měsíčních paprscích. O stádech zvěře co prohání se na pláních. Na okamžik zdá se, že anděl na zem sestoupil v celé své kráse. Pak bohužel se probouzím, zničen zjištěním že jen sním.