nad propastí

.
ve klestí
v koříncích
nitkami do hrstí
soukáš svou naději

když slyšíš se najednou
vždyť nikdy’s nebyl
cože to křičíš ?
bože

pomoz mu

cože
vždyť křičím z hoře
ač nikde nejsi
pomoz mi

nad propastí je naděje
dva kvantové stavy
uzavřené v komoře
zůstane jen jeden

jakmile dole
tma se otevře
.