Napiš něco opravdovýho

Napiš něco opravdovýho

něco, z čeho prýští šťáva na kilometry
surová upřímnost co vyplivne: ,,Jděte do hajzlu!''
vtěsnána do pár ohnivých slovíček
jako čerstvě vařící se krev
v kotli literatury...

spáchej pár vulagarismů
ošklivých jako oprýskaný prampouch mezi domy
městem protřelý
léty blednoucí, šedivý
a přec tolik opravdový
víc než všechny do světa vykřičené impozantní věty
o sladkobolné lásce, která byla stejně jenom vysněná ...

báseň by měla být jasná
jako kaluž na chodníku
psí hovno na dečce v parku
vousy v umyvadle
puchýř na ruce
květiny v popelnici
zmoklej pes, co ho nikdo nechce pohladit.

Napiš něco hrubýho
nepřikrášlenýho!
neobyčejnýho svou obyčejností
která vyvěrá z podstaty
o kručení v duši...

cigareta zašláplá před domem
slunce za mraky
děti daleko od domova
holka co se nikdy nelíbala
a teď doma lká

starý strom, co čerstvě porazili
srdce, co někdo bezmilosti polámal
a teď se směje
jako ti klauni, co by je něha zabila

napiš něco
napiš to celý
na hajzl papír
nebo na svou dlaň

buď si ale jistej
že opuchlý voči tvý
ví...
už dávno, dávno ví.