Svatební zvony

Svatební zvony

Zvony zvesela z dálky bijí,
ohlušují celou zem,
víno proudem ve chřtán lijí,
další k sňatku odsouzen.

Nevěsta je stará panna,
bohatá až hrůza,
bere si mladého pána,
co táhne ho městská lůza.

Družiček tam byly fůry,
každá kytku smuteční,
nesou závoj staré bábě,
v říjnový den slunečný.

Farář lehce ruce spojí,
otřese se celá zem,
přednáší dlouhou řeč svojí,
na hostinu vyšli ven.

Rýži hází mladí, staří,
jen po růžích párek jde,
jedno „ano“ život zmaří,
stačí říci krásné „ne“.

Pak zůstaneš vždycky mlád
a užívej si svobody,
do baru si zajdi rád
a miluj holky u vody.