Krutá láska

Dívám se do tvé tváře,
mám dojem, že umírám
a nezbavím se svatozáře
v tvých očích ji mám.
Dívám se na své dlaně,
jsou od krve, co je tvá,
jenže ty nevíš, kdo je vrahem,
i když ten vrah jsem já.
Miluju a zabíjím tě krutě,
a ty mi svou lásku oplácíš,
stojíš nevinná v dešti nehnutě,
a přitom mě ani neznáš,víš.

Víš, holka, bude lepší, když zapomeneš,
na všechno, co bylo a je a bude....,
cokoliv, kdokoliv, bude lepší, než..
než já s mou náručí od krve rudé,
než já se svým egem sahajícím do nebe,
proto raději nemysli na mě,
stejně jako já nemyslím na tebe!

Někteří lidé raději trpí cizí chyby,
než aby začali nenávidět,
nesnesou pomyšlení, co kdyby
tu krutost začali vidět.
Samota je prý ubíjí,
nedokážou bez lásky žít,
i když je to vnitřně zabíjí,
chtějí s tím druhým být.
Nepřipomíná ti to něco, moje vílo?
Sama jsi taková jako oni,
nebylo by lepší, to víš, že bylo,
kdyby jsi zapomněla jak láska voní?

Víš, holka, bude lepší, když zapomeneš,
na všechno, co bylo a je a bude....,
cokoliv, kdokoliv, bude lepší, než..
než já s mou náručí od krve rudé,
než já se svým egem sahajícím do nebe,
proto raději nemysli na mě,
stejně jako já nemyslím na tebe!

Víš, holka, bude lepší, když zapomeneš
na moje neupřímné prolhané oči,
mysli na někoho lepšího, než
než jsem já, svět se s tebou točí,