Déšť vzpomínek

Vzpomínky byly,
vzpomínky budou
a vášně třeba malé
zde s nimi zde zbudou.

Sestoupí z nebe
ze vzpomínek déšť,
všechno pokryje,
i kámen nenávisti
od něj mokrý je.

Všechno oslabí,
i tvrdá kůra odmítnutí povolí.
Ty vzpomínky tak silné jsou,
že i to skryté zasáhnou.

Obměkčí též duši ztemnělou,
která po dešti je pod vodou,
protože prší stále víc
a vzpomínky veselé i smutné jsou.

Tak dřív,
než všechno zaplaví,
kolena podlomí,
radost života zahubí...,
vybrat třeba vzpomínky šťastné,
které udrží život nad vodou,
déšť splaví do koryta řeky,
kde zůstane dlouho
a možná i věky...