Slyš!

Vzrušení, jež cítím,
do tvých sítí chytím.
Vpletu si je do vlasů,
rozpustím čas od času.
Noc pohltí mé myšlenky,
jak získat mám povolenky.
Dotýkat se tě potají,
dech se mi vždy zatají.
Ráno pak den přivolá,
a realita zavolá.
Chlad přimkne se mi na kůži,
bodá, trny na růži.
Dlaně prázdno pohltí,
má touha, věčnost, století.