Ach můj Bože

Ach můj Bože.
Příště se kousnu do jazyka
než napíšu pár vět.

Vždy se přistihnu,
že tíhnu ke dvojsmyslu.
I když ho nikdy nenapíšu,
přeci to tak vypadá,
že lapám něco, co vidět není,
ale co duši napadá.

Tak tedy pardon, za mé pokusy
aspoň si člověk okusí, jaké to je.
Psáti rovnou, co na srdci leží,
ať je to plebs nebo ryzí zboží.

Myšlenku, když ošálíš,
krkolomný význam potom má.
Býti upřimná je cesta má.