Kawanakajima

Kawanakajima

On! Samuraj tak krásný,
ach ty ostré rysy.
V jeho mysli nad ním shinigami pluje
dívá se a dívá
a píseň smrti pěje.

On, bouří kopí vidí Pána jeho.
Jak lavinou samurajů a koní a mečů
se řítí na Protivníka svého,
jenž uchvátit chtěl celé císařství.

Jeho pleť tak bílá,
jako čistý porcelán.
Shinigami stále svou píseň zpívá
za brány pekla zve ho dál…

Zima! Ty plameny by uvítal,
ale ještě NE!
Pán jeho mu příkaz dal,
ať onoho muže na druhé straně řeky zabije.

Už natahuje tětivu, jeho luk se prohýbá,
píseň démona mu v hlavě stále zní!
Je blíž a blíž,
už zaměřil Protivníka, jeho skrýš…

Už vidí plamen očí jeho,
jak srdce třese se nadšením.
On v žalu otáčí se na Pána svého
ach bože, jak omámen je jím.

Dva muži s plameny v očích
na druhé straně řeky opět stojí.
Po čtvrté do velké bitvy zbrojí.

Jejich vůle je tak silná,
jak vidí protivníka opět na svém místě stát.
Ta radost v jejich srdcích…
Že by přece jenom měl ho rád?!!!

Tygr a Drak zas proti sobě zbrojí,
každý se jim vyhýbá.
Jejich vůle nad tím druhým zvítězit
se proměnila v ten nejkrásnější cit.
Jak jinak než-li úcta se to nazývá…