Jsem člověk

Jsem rys, mám nejbystřejší sluch,
když náhlý zvuk snad zčeří vzduch,
zachytí to moje bystré uši
a kořist smrti blíž je, než-li tuší.
_________________________________________________

Jsem sokol, mám pohotové oči,
můj ostrý zrak se za kořistí stočí
a z nebe řítím se jak střela,
mé drápy zaryjí se do živého těla.
_________________________________________________

Jsem gepard, tiše se plížím v trávě,
však sprinty zvládám víc než hravě.
Přiblížím se zadem, tiše, kradmo,
kořist svou pak dohoním už snadno.
_________________________________________________

Jsem kobra, jen trochu mého jedu
a tělo tvé se cítí jako v ledu,
strnulé, však uvnitř velký žár,
do smrti ti zbývá jenom pár....
_________________________________________________

Jsem člověk, jedinečná bytost,
mám sílu, bystrost, hbitost.
Mé smysly nejsou tolik zralé,
leč buňky mozkové jsou přímo dokonalé.
Mám skoro všechno na háku,
bez drápů, jedů, tesáků
krutěji umím zabíjet,
rostliny, zvířata, celý svět.
I druhy své se zabít nestydím,
pro výhru svou své bratry nevidím.
Jsem pánem tvorstva všeho,
však sebe samotného
nedovedu zkrotit a těžko zakryji
tu ve mně skrytou bestii.
Jsem člověk a vládnu tomuto světu
a svět jen čeká, čeká na odvetu.