Kristýnka

Nad krajinou soumrak pláče
malá dívka v duši sní,
O dítěti co je v dáli
o malém co bylo s ní.

Byla milá jemná dívka
čistá jako jemný rým,
Ztratila vše Kristýnka
ten okamžik přived dým.

Kdysi byla čisté světlo
nemusela tu tak stát,
Její duše byla jasná
nyní ztrácí svatozář.

Kristýnko má ubrečená
nechej smutek tu tak stát,
Vrať se nazpět moje milá
vždy tě budu v srdci hřát.