Absolutní

V absolutním tichu,
zaslechl jsem pláč,
Pláč tak usedavý,
že navždy mi zůstal
znít v uších.

V absolutní tmě,
viděl jsem stvoření
tak ohyzdná,
že navždy se mi
vryla do paměti.

V absolutním bezvětří,
cítil jsem vánek
s pachutí tak shnilou,
že navždy mi ta chuť
zůstala v ústech.

V absolutním zmatku,
měl jsem mysl jasnou tak,
že si to navždy budu pamatovat.

V agónii jsem plakal,
když se mě dotýkala
stvoření páchnoucí po
hnilobě.
Věděl jsem, že tohle
je absolutní konec...