proč se zase nesměješ?

Když jsem byl malý staral ses o mně,
když sem tě potřeboval byl si tu pro mně.
Když se mi život zamotal,když jsem se na špatnou cestu dal,tak jsi mi věřil a ze všeho mně dostal.

Proč já ti ted´ nemohu pomoci,bojovat proti nevyspitatelné nemoci,řekni mi proč????
Když tě vidím jak se trápíš,jak se podle tebe ponižuješ,jak se vždy unavíš.Vždy s pláčem odcházim a všude mně mrazí,bojim se dne kdy smrtka dorazí.

Brečet se mi chce a tak síleně moc,ale co mam dělat jak ti mam pomoct?
Proč mi tě život bere,proč ti ubližuje,proč se zase nesměješ???
Učil jsi mně jak si jen moch,já jsem byl ale proradný hoch.

V životě jsi mi dědo hrozně dal diky tobě žiju normálně dál.I když mně máma odkopla na ulici,veděl jsem že mam domov u dědy na vesnici.
Díky tobě žiju,a veřmi že budu při tobě stát a pomáhat ti bojovat,mam tě šíleně rád!