Nebeská propaganda...

Vítr kreslí do oblak...
Bělostné kupy bravurně hněte...
Představy budí různé - je to tak...
A sen tou vanoucí něhou kvete...

Tak vidím chlapce na obloze
jak sedí a přemítá
Vděčný je za ty co padli a vděčný je těm co povstanou
V krokodýla se změní záhy
co maso jakékoliv neodmítá
Bůh ví co si myslí, když krokodýlí slzy z nebe kanou

Co je to za pocit hřejivého tetelení...
Vždyť se jen dívám na nebe...
Nehledám tam nic a tentokrát ani tebe...
Jen se nechávám vést tím co si nemyslím co není...

Diktát zhůry mě nutí myslet si, že vše je jen něžný opar ve větru. Že není nic než bělostná lehkost a blankytná modř...
Nevzdoruji té propagandě.
Unikám před krvavými řekami snadněji než s dopomocí cizorodých látek ve svých tepnách.
Chci jen snít a nebesa nechť vládnou...