Damoklův meč

V zlomovém okamžiku
dějin
se urval
Damoklův meč
a letí
pořád
jako nebe...

Svírám model domku
co má
Bartoloměj
/snad/
v rukou
než spadne
na hlavu
poslednímu faráři...

Želvy s červenými bříšky
kutálí se po svahu dolů
z kostela voní dým
ze starého dřeva...

A dva metry dvaadvacet palců
a míli na západ
ode mě
se skrývá
v zemi meč...

Prorezlý jako sláva starých bájí,
pod prahem spáleného kostela,
znovu se nažhavil
a pálí svého majitele...