Vraníci
Vraníci
po silnicích uhání
vraníků je celé stádo
co má volnost tolik rádo
v transu letí k svému cíli
krátí si tak dlouhou chvíli
opratě jsou povolené
jak uragán se teď žene
mladý kočí co je řídí
varování nedbá lidí
zatáčku už nepřeskočí
vyhasly ty krásné oči
rodina pak v černém hávu
moře perel smáčí trávu..
........................
co pomníčků, nemám zdání
marné každé varování
Komentáře (58)
Komentujících (53)
Doporučit
Tisk
Smutná..pravdivá..St..
07.10.2010 20:35:00 | Klementine
Páteční odpoledne
Anotace: Smrž a masák biče křest
Klekánice už je pryč, odešla s břemenem.
Před námi víkend prodloužený díky událostem 17 listopadu 1989.
Zima a prach, tak trochu strach o zábavy krach.
Ryba na grilu.
Výkop.
Čaj s mlékem medem a rumem.
Voda na plicích v koleni.
Krev na ploše.
Prach v zásuvce.
Zebra na zemi zvolna vstává.
Ucho neslyší, hlava nebere.
Dítě ještě není a už se na svět dere.
Zalez ty pobudo!
Hudba hraje do kroku.
Prach se v mlze nevíří kouř se zvolna šíří.
Dcera nebere manželka nedává.
Třídní schůzka nepřidá.
Podlaha divně vrže.
Postel taky.
Kostel ne.
A pak ten strom u cesty stál než mi kamaráda sťal.
Vydržel, však ho kořen přidržel.
Já teď motorovou pilu túruji, piliny se štěpí do krajiny za ním letí.
Stromu je to krach.
Život vzal a tak přišla tahle vendeta.
Pařez se tu tyčí na jaře se zase větev vztyčí.
Kdo mi naklíčí kamaráda mého stromem odťatého.
Je mi smutno ze mně jak to tady líčím a tím se odličuji.
Vedro teplo kouř otvírají dvířka bedna rakev po kolejích ve světle mizí vzduch nad komínem mihotá.
Poslední sbohem dává byla to paráda.
Sešli se kamarádi co se měli rádi.
Kdy se zase sejdou, to až ze světa odejdou.
A pak ty houby co se na mne stejně jako flašky v base těší.
Kdopak tohle asi řeší.
A ten chlap co je doma sám s myšlenkou jedinou aby nebyl.
A ta žena co má mnoho mužů a sama je, přitom patří do ráje.
Je to květina co ji oheň přitom pálí.
A ona dává co sama nemá.
Jednou ji za to dám co mám.
Jestli nebude pozdě
17.07.2010 12:49:00 | umělec2
Maximálka
umělec2 Povídky » Ze života
Anotace: No a co?! Každej je nějakej.
Maximálka
Sednu na motorku a nastartuji.
Nechám ji vrčet jen tak na zahřátí.
Po chvíli proroštuji plyn, z výfuků se dere bohulibá muzika.
Adrenalin stoupá.
Zařadím rychlost, přidám plyn, chci málo, ale to nejde, jsou zde lidé a co by si o mně mysleli.
Jde s prokluzem kola pěkně na zadní.
Vzpíná se, trochu se bojím.
Přichází zatáčka, klopím, co to jde.
Naštěstí v ní není štěrk.
Kdyby byl, tak ležím.
Nebylo by to poprvé, jistě ani naposledy.
Je moc pěkný den, neprší, svítí sluníčko, nádrž plná a nikdo mne nečeká.
Přemítám kam vyrazit.
Jedu intuitivně z Prahy do přírody.
Předjíždím plná neplná.
Prostě se s tím neseru.
Mám vysoký tlak a srdce pumpuje, jako kdybych běžel maraton.
Adrenalin rozbouřil můj mozek, jenž dává povel ruce na plynu.
Šteft jde nadoraz.
Ubírám jen tam, kde je to nezbytné.
Jsem blázen.
Já to vím.
Dělá mi dobře, když se bojím.
17.07.2010 12:41:00 | umělec2
Krásný den - jako malovaný
Mám rád adrenalin, spíš měl.
Jak vypadá krásný den?
Probudím se v posteli vedle krásné ženy.
Jdu bos do zahrady, kropím mraveniště.
Ptáci cvrlikají, rosa nese paprsky slunce.
Nikam nemusím, vracím se na lůžko.
Je tam ta krásná žena.
Váhám - co mám.
Vyhrála.
Po tom spíme.
Probouzím se vůní kávy.
Piji, vychutnávám.
Je moc hezká, zajímalo by mne, kde se tady vzala.
A nebo já?
Vyběhnu ven, mám zde silnici, tak se říká rychlé motorce.
Ta moje jezdí skoro tři kila.
Jedu tak.
Strom nebyl cíl, avšak je.
Jsem bez bolesti, citu.
Vítají mne.
Samí andělé.
Ztratil jsem tvář, tu hmotnou, nikdo to tu neřeší.
Dole to řeší, zkoumají brzdnou dráhu, jež není, berou krev, co krví byla, nabírají tělo, to co zbylo.
A k čemu to, když já tu.
Sdělují novinu, těm co po mně zbyli, tátu to tak vzalo, že je tu teď se mnou.
Máma chuděra, musí poznat z toho, co zbylo, ze mě mne a daří se jí jen ten nářek.
Nemá se o koho opřít, táta šel za mnou, já tam nejsem, jde jinam, sama neví, kde je.
A přitom je jen kousek od nás.
Už není smutek smutkem, vše se daří.
Narodil jsem se s holou zadnicí.
Sním, sny se stávají skutečností.
Mám vše, o čem jsem snil.
Nemám o čem snít
17.07.2010 12:36:00 | umělec2
Jelikož jezdím tak jak popisuješ a na havrany myslím vždy když někam vletím na zádech krúpěje cítím. Říkám si, že už tak nebudu jenže nemohu. Když to slyšíš, když to vidíš pak to dáš a adrenalin máš. Ten je ti víc než havraní vábení. Kdo to nezná těžko pochopí. Proč oni stromy u silnic sázejí? To nevědí, že život nám tak berou asi na to serou. Za Karla bričkou to holt uřídíš když se však vyřítíš seš v řiti...
16.07.2010 07:48:00 | umělec2
st
15.01.2010 19:32:00 | ROMAN LOHNERT
pěkné dílko ...kdo rád adrenalin, nepojede nikdy na míň, bohužel.. také mě to mrzí, co s tím, nic, jen oči pro pláč a srdce drtí..
27.11.2009 16:17:00 | strawbery
jo no, ale všichni máme nějaké neřesti... oni prostě bez toho nemohou být, ale zůstává pravdou, že by měli být opatrnější...
08.07.2009 10:06:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
Je to zhoubnější jak ta prasečí chřipka, ach ti dobrovolní dárci orgánů :-(
27.05.2009 22:11:00 | Kars
tohle už jsem dlouho nepoužila - da best...
to jako že fakt dobrá :)
26.04.2009 21:36:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Tip za téma. Je to opravdu smutné, ale pro někoho je rychlost drogou, která nepromíjí žádnou chybu...
10.04.2009 15:17:00 | poustevník Jirka
tak jsem si našla několik oblíbenců a čtu je pořád dokola, ale vidím, že hledat dál se vyplácí - taky tě budu číst
10.04.2009 08:26:00 | staruska
Báseň pravdivá a varující,ale vraníci ji neuslyší.
Když je slyším nejprv-ten řev a pak se mihnou a jsou pryč-jímá mne hrůza.
Moc hezky zpracovaný námět.
08.04.2009 20:18:00 | s.e.n
Hodně smutné, ale skvěle napsané... ach Ti vraníci, na jedného bych sedla a teď po začínajíc rostoucích loukách a probouzejících se lesů... uháněla bych krajinou.
03.04.2009 12:51:00 | NikitaNikaT.
Ach Bože ... na cestách, které dobře znám pořád nějaké přibývají, když je vidím, je mi smutno po celý zbytek dne ...
ST!
03.04.2009 08:59:00 | jita.1965
Nemůžu si pomoct, pokaždé když vidím tyhle šílence, co ohrožují životy nejen svoje, ale i jiných lidí, napadají mě daleko drsnější slova. Vytáhnout je z auta a pak už jen ručně a stručně.
02.04.2009 13:40:00 | Iva Borecká
Proč jen chtějí dokazovat jak jsou vyjímeční.
Ty pomníčky kolem silnic už stejně neuvidí.
Škoda těch "vraníků".
Slzy...
30.03.2009 22:58:00 | Květka Š.
Je to smutné, ale je to tak...není, co by je zastavilo... asi jim ten adrenalin za to stojí... :o(
30.03.2009 22:51:00 | labuť
ST*...a teď se tě zeptám - kde jsi vzal inspiraci?že by ty pomníčky u cest?? :-(
30.03.2009 20:19:00 | Verena
..ano mladí blázní..v klidu si jet je požitek..snad na to někteří přijdou dřív než bude pozdě..
30.03.2009 20:18:00 | Tacca
Je to blbá situace - přes den jezdit rychle nemůžou protože silnice jsou plné a v noci zase nevidí..mládež si dneska nevybere. Ať jdou radši vybít adrenalin do fitka ;-)
30.03.2009 20:17:00 | Chancer