kéž bych byl měsícem zaměstněné krajině

kéž bych byl měsícem zaměstněné krajině
kdyby to vše byla touha neznámých
bude láska pojmem z předměstí
ale v kanálech teče špinavá míza
krásné domy, svůdná přání naivní touhy v lepší dny
svit úsilí a plánu na cestu do ráje
sen srdce potkat anděly - ale přestrojené
v městských krysách
když je cítit strach
před stoupající stokou vyhánějící temné příběhy
příběhy, co budou znovu prožity,
protože si to andělé přejí
potkat jen instantního boha,
co se každou kapkou touhy zhmotní v Krista
v přelud sebezničení,
sen sešlého na scestí

bylo touhy příliš vyplýtváno v kanálech města
bylo štěstí uzavřeno v předmětech reklam a obchodních záměrů
znamená snad tok času výzvu prokletí

bylo mi popřeno právo na nesměrovost ?
byl jsem unesen z náruče kolektivní viny
když jsem se stal měsícem svého města
z výšky jsem uviděl, že i dobré věci
v rukou zvráceného člověka
působí jen zvráceně....