Skromné přání
Skromné přání
Anotace: Minidílko LVI - místo projevu. Zemřel člověk, který žádnou srandu nezkazil. Vždy s ním bylo veselo. Proč bych měl být smutný, když na něj vzpomínám v dobrém?
Sbírka: Minidílka
Chtěl bych mít pohřeb jako Přibyl.
Lidí i kytek mraky.
Poslední rozloučení, lidé moji.
Takový funus chci mít taky.
Naštěstí se toho já nedožiji.
.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Za tohle tip nedostaneš ani kdybys prosil... vím, že prosit nebudeš... ale co ty pohřební řeči... chjo, vy chlapi. Po jedném nezdaru, hned hážete všecko za hlavu, vč. života... já bych Vám nalískala na holé zadky... Máš štěstí, že básně po temto mini to vylepšily k úsměvu.
Bolí mne slůvka, když člověk umírá, bo chce zmřít, nedej bože, jaký by chtěl pohřeb. Bude jistě důstojný, hezký, jak zasloužíš... ale na to je ještě hafec času... raděj napiš honěm něco pěkného, ať zasejkc mě nepíchá u srdce.
04.04.2009 16:16:00 | NikitaNikaT.
Nějak mi chybí slova na komnetování...ztráta člověka, kterého jsme měli rádi vždycky tak trochu zabolí...teda spíš dost... ale pak rádi vzpomínáme.
01.04.2009 14:29:00 | labuť
dnes se jsem se taky dozvěděla,že zemřel
dobrý človíček,které ho jsem měla ráda.
díky jak si to napsal.
01.04.2009 14:19:00 | Mbonita