Písek a hvězdy

Do čáry odlivu, v písku, kde zmítají se naše těla
letím s Tebou a v Tobě k vrcholu
až proud mé lásky v útrobách Tvých náhle zbělá
Tvé boky hnětu, trhám, vírem chtíče tlačené nahoru
beru si vše a dávat chci zpátky víc
a ty chceš, leč nemůžes odolat mému náporu

Tak spolu ničíme, pod námi panenskou pláž ,
Ty zády, já koleny
píšeme do písku, společně a přece každý zvlášť
tvé paty, stehna svírají mě a vězní
já ochotně příjmám ten trest
však jen do chvíle, kdy třes tvé slasti
okolo mě opadne a dozní.

Pak pomalu vstanu, vyklouznu z tebe zpátky do bytí
A jako odsouzený pekla zplozenec
poprvé všímám si, že pro mě znamenáš oprátku věčného prokletí
jsi pro mě bolestí, láskou a zoufalstvím
a mou jedinou obavou, strachem a starostí
je navždy ztratit Tě, tebe, tvé oči a rty pokryté něžností.

Pak na konci čeká se ode mě
že budu vysátý ležet bez síly
má touha bude už jen snová
Ty pohladíš mě řasami, nastavíš oblinu svých zad
A na ta záda já stříkám opět znova

Nikdy to neskončí, možná za milión let
prochladlou zabalím Tě do svého pláště
pak spolu odkráčíme žít, spálit tím citem svět
daleko od milováním naším popsané té pláže.