Tajemný ostrov

**Vyprávěj mi příběh starý,
kde tajemství tu říši halí.
Halí ji v plápolavý plášť…
v sladký květ.

Chci znát ten starý svět,
chci bádat v tajích těch dávných vět,
chci snít a najít nepoznané,
chci žít tam,
kde toho tolik znám.

*Ta země nedá se obeplout,
nedokážeš ji procházet.
Ta krása nedá se přehlédnout,
stále tě bude ubíjet.

Život zde tě o něj připraví,
rány nehojí,
duši zamyká a vede tě dál.

Já tam byl a ten příběh znal .
Já tam stál a vedl jej.
Vedl jej dál a dál.

Já jej utvářel.
Já jej miloval
Já jej uzavřel.
Já s ním skoncoval.

Chceš vyprávět ten příběh starý,
jenž říši v tajemství uvalí,
jenž zastírá ten černý háb,
jehož květ již dávno není slád.

Ta trpkost hodně stojí,
to temno k smrti bolí,
ta tajemství jak dýka v zádi táhne ke dnu,
ten věk já neodhadnu...

…Ale vím, že žít tam jest bláznovství,
že snít o tom velkém tajemství,
že hloubat nad těmi taji,
jichž se všichni bojí,
že znát ten starý svět…
že ta posedlost táhne se jak lavina…
k tvé duši spáry své upíná…

Ten kousek země,
ta trocha trávy…
stáhne se jako smyčka
a už nepovolí.

Znám to tam a říkám vám,
že krása, jenž mne tam kdysi táhla,
že kouzla, jenž vládnou nám,
já chápu víc a déle znám.

Já nosím a k utržení dávám těm
co mají tentýž sen.

Žít dál a neohlížet se v zad,
žít snáz,
užít si všech krás
a nést ta tajemství co poznal čas…