Za branou slunečnic

Možná jsem ten vzduch, co vás dusí
Celej svět se mi teď hnusí
V prázdnotě, v samotě i ve společnosti
Propadám se do vraživé zlosti

Stojíš opodál, za branou slunečnic
Tak proč mi to nikdo nechce říct
V hlavě jen výčitky, smutek a paranoia
Nezničíš to ani se svým Já, Já, Já nebo Já

Budoucnost je v prachu cest
A já se teď nechám smést
Koštětem na rány Boží
Nechci zůstat ve svý kůži

Nechci zůstat ve svým těle bez duše
To se snad ani nedá vydržet