PROČ TAK DLOUHO NESKLÁDÁM BÁSNĚ ? LEŽIM NA GAUČI A LELKUJU

GAUČÍK
Jen na chvilku jsem zavřel očka,
již nemoh jsem se konce dočkat,
než přišla ta reklama,
štípal jsem se nechtama.
Padala mě hlava dost,
už nejmladší nejsem kost.
Gaučík můj ten nejměkčí,
tam zdají se sny nejhezčí.
Vidím z něj až na autíčko,
v noci zase na měsíc,
přes den hřeje tam sluníčko,
mám ho v rohu u dveří.
Polštář z kočky pod hlavičku,
aj do deky se zahrabu,
někdy, když je velká zima,
přetáhnu jí přes hlavu.
Tři dny takhle můžu spát,
jen na záchod musím vstát.
A teď už mě nerušte,
protože už jdu zas spát.