Jaro jako zákon

Tak slunce cukrovalo Zemi jako buchtu
cukr zlatý pro bohatce zloděje i hadrníky
a jaro na padácích létalo si v luftu
a jako ochutnávka dopadalo na jazyky
a to teplo mě tak báječně vískalo v kudrlinách
a hlídalo mě jak stádo ovčácký pes
prach z cesty mi šplhal po botách
a písně ptáků letěly do nebes
z těch trylků co nabízely koruny stromů
jako prodavači drahých klenotů
jsem si pak vzal několik šlágrů domů
a vychutnal si je jako třešničku na dortu
mé oči pak ještě prosily o bloumání
a tak z balkonu pustil jsem je na špacír
a den pohasínal jak táborák za svítání
a víly za rybníkem hladily struny lyr
a vešel večer jako příjemný soused od vedle
a zvědavě nahlížel okny do baráčků
a já psal své verše tak nějak posedle
abych vše zachytil jako vlas na natáčku
a občas jsem pohledem obejmul Mléčnou dráhu
a pak přišla noc stará sousedová
která z hadrem a kýblem postává u výtahu
a já snil o tom že zítra bude krásně znova