Pro Klárku

Až večer prostřeme stůl,
pod stromek sejdou se dárky
a oči princezny Klárky
zazáří jak světla svíček.
Hodiny odbijí půl,
noc vede zbytečné války
a lidé z blízka či z dálky
na chodník sypají sůl.


Medový spánek a skrýš,
nevinné kocouří hrátky.
Jen občas vystrčíš drápky,
jak malé rozverné lvíče.
Sama si potichu sníš,
jen žádné sváry a hádky.
ještě si věř na pohádky.

(Alespoň dokud se neprobudíš.)