Vzdálená
Vzdálená
Anotace: je to spíš taková podivná úvaha než báseň :)lehce pesimistická, ale taková nálada člověka občas přepadne... :)
...
přívaly bolesti
se rozpouštěj ve vteřinách
čas letí zběsilým tempem
přesto slzy zpomaleně zní
vlastním tepem...
s pocitem závrati
hledám svoje sny po kapsách
proč je tu zas taková zima??
proudy lidí a já mezi nima..
tahle doba je tak neosobní
každej se svým vlastním trápením
je to jako most
který je zakázáno překročit
jste sami?
jste zoufalí...?
hlavně nesmíte porušit vzdálenost
držte si laskavě odstup!
hlavně se nepřibližujte
když někdo potřebuje obejmout!!
....
všechen cit
se míhá v jednom velkým zmatku
neopustil mě
jen se oddálil natolik
že se už nemohl vrátit...
možná jsem to byla já
bolel mě tak moc
až to překročilo hranici
míru snesitelnosti
řekla jsem si, že už je pozdě...
a co teď?..
mrzí mě že jsme nemohli zkusit
jak vypadá do dlaní schovaná noc
na památku
mi zbyl jenom mžik
lásky v jeho očích
...
tak jdu večerním náměstím
s opuštěnou náručí
třeba se v tom prázdnu utopím
o 21 gramů lehčí
...
jenomže vím
že se ráno probudím
a zkusím to nanovo
přívaly bolesti
se rozpouštěj ve vteřinách
čas letí zběsilým tempem
přesto slzy zpomaleně zní
vlastním tepem...
s pocitem závrati
hledám svoje sny po kapsách
proč je tu zas taková zima??
proudy lidí a já mezi nima..
tahle doba je tak neosobní
každej se svým vlastním trápením
je to jako most
který je zakázáno překročit
jste sami?
jste zoufalí...?
hlavně nesmíte porušit vzdálenost
držte si laskavě odstup!
hlavně se nepřibližujte
když někdo potřebuje obejmout!!
....
všechen cit
se míhá v jednom velkým zmatku
neopustil mě
jen se oddálil natolik
že se už nemohl vrátit...
možná jsem to byla já
bolel mě tak moc
až to překročilo hranici
míru snesitelnosti
řekla jsem si, že už je pozdě...
a co teď?..
mrzí mě že jsme nemohli zkusit
jak vypadá do dlaní schovaná noc
na památku
mi zbyl jenom mžik
lásky v jeho očích
...
tak jdu večerním náměstím
s opuštěnou náručí
třeba se v tom prázdnu utopím
o 21 gramů lehčí
...
jenomže vím
že se ráno probudím
a zkusím to nanovo
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Každé ráno nanovo..ano :-) 21 gramů váží lidská duše, slyšel jsem. To je myšlenka...
28.07.2009 11:14:00 | Chancer
Děkuju moc :) Já vim, já to taky nemyslela vyloženě že sebevražda, proto je tam to že to zas zkusim znova, protože člověku je hrozně, ale stejně- nebo aspoň já- potom jde a zkusí to znovu a znovu, párkrát si trochu nabije..dokud to nebude ono :)
16.04.2009 00:08:00 | just me
Pěkná i když smutná. S tou váhou a smrtí bych to nepřeháněla. Občas je zle každému, někdy víc, někdy míň, ale sebevražda je ta největší blbost na světě! Přeji ti hodně štěstí, odvahy a vytrvalosti! ;)
16.04.2009 00:01:00 | Anne Leyyd