SNĚNÍ O ŽITÍ 96

Mrtvým já býti,
tak nemusím žíti.
Já můžu jen sníti,
co je to žití?
A klid jen tam míti,
jak na dlouhé niti.

Na tělo splihlé,
tuhé a shnilé
já koukám se z nudy.
A kudy kam? Tudy.

A kořeny květin
já vidím jen tady.
Hlavně že neumřu
v hrobě mém hlady.