Srdce lístků hebce balené
do bílých kabátků,
chutě nabízí tak opojné,
chuť volnosti namátku.
Vůně tabáku se line,
a smysly mé krásně mámí
ó, kouření to mě vábi,
čas si pomaloučku plyne.
Jak obláčky té rozkoše,
zmámen přízní nikotinu,
byť třeba já dříve zhynu,
však našel jsem si kámoše.