už nikdy víc?

Anotace: ...

Moje zelené prsty
brouzají mokrou travu...
čerstně posečenou
ještě plakající
květiny polámané
jemně hladí...

Ležela jsem uprostřed zeleného moře
a dívala se nad sebe.

Cítila jsem se jako
největší poraženec.

Ale pravda byla
že v tu chvíli jsem
byla v nebi..
jen na ten okamžik

nikdy víc

nikdy víc

Autor stmivani.na.lepsi.casy, 11.04.2009

Přečteno 307x

Tipy 25

Poslední tipující: wigi.sama, Petbab, voedor, Emma Kulíková, Bíša, Anne Leyyd, LucQa, enigman, rry-cussete, Lilly Lightová, ...

Komentáře (8)

Komentujících (8)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

Páni.. klobouk dolů..

19.04.2009 21:28:00 | wigi.sama

Krásně napsané! ST! Uplně jsem si dokázala představit tu trávu! :)

12.04.2009 19:53:00 | Anne Leyyd

lepší málo než nic...

12.04.2009 14:10:00 | enigman

Supertipová...

12.04.2009 09:51:00 | Lilly Lightová

zajímavé,TIP

12.04.2009 09:18:00 | Radek.oslov.Šafárik

-okamžik-

11.04.2009 22:34:00 | Simísek

nebe je iluze, realita brána slov a nekonečno. Chceme pořád víc, chce brát, chceme znásilňovat svět a zároveň být jeho děvkami. Všude jsou rozdíly a galaktické propady. Miluju tvé básně, stejně jako miluju znásilňování slov a ranní utopii

11.04.2009 20:46:00 | její alter ego

Nechci ti opravovat báseň,ale musím.
Chybí ti tam slůvko ..zatím.
Zatím nikdy víc jsem nebyla v nebi.

Jinak moc hezká báseň.

11.04.2009 20:37:00 | s.e.n

už nikdy víc?

už nikdy víc?

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (7+2)

Návštěvnost