někdy jsem už jen skořápka...
.
...a nic mě nebolí
slzy jsou pryč a ze soli co zbyla
je cesta – vinoucí se, bílá
na polích se kroutící
až do hor a za řeky a moře
poutníci za iluzí věčných světel
a chtíč místo kompasu
jak Šemík u Neumětel
vzlétnout bezděky
hrábnout do vlasů
shořet spolu v horečkách
a nemyslet na zadní vrátka
nebo kolečka
žít bez pozlátka
protože naděje sice umírá poslední
ale nikdy se už nevrátí
ani žádný z dní
ta cesta dál se klikatí
tak předlouhá... tak krátká
...a dobrého je po kapkách
.
Přečteno 521x
Tipy 54
Poslední tipující: Tanzania, PetTulak, NikitaNikaT., Manon.H, fab four, Kubino 2, Holis, Nergal, kroužek, Jana M., ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)